Zima nám pomalu ale jistě končí, i když to tak zatím vůbec nevypadá. V zimě bychom se měli šetřit, více spát a odpočívat, nesnažit se hubnout, nevěnovat se náročným sportům a aktivitám. Být v souladu s přírodou, která hibernuje zimním útlumem a je zakonzervovaná pod sněhovou nadílkou. K zimnímu období náleží pvek voda a okruh ledvin, jehož chutí je slaná. A sůl je silný konzervant a my bychom to měli respektovat.
Jenže kdo z nás trávil zimu v souladu s přírodou a jejím biorytmem? Kdo chodil brzy spát a vstával se slepicemi? Namísto toho jsme si užívali předvánoční shon a stres, spousty jídla a sezonu plesů a oslav. Někteří kousek zimy strávili někde v teple a hned po Novém roce se vrhli na nějakou z diet a cvičení.
Není divu, že se začíná objevovat tzv. Jarní únava, nevýkonnost či dokonce depresivní nálada. Baterie připravené na zimu (a ruku na srdce, kdo z vás jim na podzim věnoval čas?!) již melou z posledního a “nabíječka” v podobě jarního slunce a zelenání přírody (tedy pokročilejší jaro) je zatím v nedohlednu.
Je naivní si myslet, že jako lidská rasa nejsme součástí střídání ročních období a že na nás tyto vjemy nemají žádný vliv. Ovlivňují naši energii, náladu a zdraví víc, než si dokážeme připustit. Pojďme se ale na vznik nerovnováhy-nemoci podívat ještě z jiného úhlu pohledu.
Lidské tělo je velmi dokonalé a za mnoho milionů let svého vývoje vyvinulo různé kompenzační mechanismy. Ty mu pomáhají v obraně před vnějšími vlivy, jako jsou mikroorganismy, toxiny ze životního prostředí, ale i povětrnostní vlivy a v neposlední řadě i naše emoce. Prožívané emoce nejsou jen nehmotným pocitem, ale přímo ovlivňují buněčné reakce. Říká se tomu Převodníkový systém, kdy se emoce v podobě bílkoviny naváže na buněčnou membránu a dává tak buňce informaci o tom, co se s člověkem děje a jak má reagovat.
Všechny tyto podněty se v historickém vývoji objevovaly v „přiměřeném” množství, snad s vyjímkou morových a jiných epidemií, a naše těla si s nimi zvládala poradit. Také jsme více žili v souladu s okolím, přírodou a roční dobou a neoslabovali naše těla zimními dovolenými v tropech či náhlou změnou časových pásem. V posledních několika desetiletích však došlo k významné akumulaci různých zátěží, hlavně co se týče toxického zatížení, elektromagnetického vlnění a stresu. Je velmi těžké dnes najít potravinu, která neobsahuje některý z konzervantů, stabilizátorů, či zbytky hnojiv nebo pesticidů. Na druhou stranu jsou vlivem expresní produkce chudé na základní mikroživiny.
Přídáme-li k tomu nadužívání antibiotik a jiných léků, očkování, obrovské množství lepku vyskytujícího se i v nejméně očekávaných místech (např. žvýkačky či masné výrobky), zvyk potlačit i lehce zvýšenou teplotu a místo pocení v posteli pokračovat v práci, o kterou se bojíme; nemůžeme se divit, že tyto kompenzační mechanismy selhávají.
Postupem času dochází k dysmikrobioze střeva a jeho zvýšené propustnosti. Do organismu tak pronikají i látky a mikroorganismy, které by měli zůstat vně. To vede k ještě silnějšímu toxickému zatížení, vzniku a udržování chronického zánětu a tím i neustálého dráždění imunitního systému. Začínají se objevovat první autoimunitní problémy (jako jsou alergie a všechny nemoci končící –itida – colitida, artritida… tedy projevy předrážděného imunutního systému) a naopak i potíže s oslabenou imunitou. Všimneme si zhoršeného stavu pleti, různých pupínků, vyrážek, skvrn. Stav střeva má vliv i na naši psychiku, vyrábí se v něm podstatná část serotoninu, který bývá přezdíván “molekula štěstí”. A vzniká tak začarovaný kruh, ze kterého není lehké se dostat ven…
Pokud se vrátíme k souvislostem s ročním obdobím, je jaro jedním z nejlepších období pro detoxikaci. Dle čínské medicíny jde o období prvku dřeva, jemuž náleží játra, náš nejdůležitejší detoxikační orgán. Vše se probouzí, roste a sílí. I naše vnitřní energie, potřebná k vnitřnímu úklidu, regeneraci a rozbití zmíněného začarovaného kruhu.
Týden bez pevné stravy, jen na čerstvě lisovaných zeleninových šťávách nastartuje detoxikaci a doplní po zimě chybějící živiny a enzymy. Samotná detoxikace je u nás podporována lymfodrenážemi, potními kůrami v ayurvédském parním boxu, bahením zábalem a zásaditou solnou koupelí. Cíleně je pak s toxickou zátěží pracováno na německém biorezonančním přístroji Bicom. Ten, v kombinaci s vybranými bylinnými doplňky, pomáhá řešit i chronický zánět, regeneraci poškozených tkání, různé typy blokád a konkrétních zdravotních potíží. Infekční ložiska jsou pak likvidována pomocí plazmového generátoru. O čisté střevo v Koldíně pečují zdravotní sestřičky pomocí Colonhydromatu. Celý proces očisty a regenerace je dále podporován biofyzikální cévní terapií Bemer, která zlepšuje prokrvení na úrovni kapilár. Všechny živiny, kyslík a další látky jsou tak dopravovány až k jednotlivým buňkám a zároveň je podpořeno i odvádění zplodin buněčného metabolismu. Regenerace je dále podpořena kyslíkovou terapií.
Ranní a večerní lekce jógy a meditace pomáhají klentům nejen fyzicky, ale i najít svůj vnitřní klid a rovnováhu. Na tom pracují i při individuálních sezeních s psychoterapeutkou, která se zaměřuje hlavně na psychosomatiku. Chybné vzorce a programy jsou dále zpracovávány pomocí kraniosakrální osteopatie, velmi jemné a účinné biodynamické metody.
Nejdůležitější je ale osobní přístup, který si můžeme dovolit díky malým skupinám klientů, ve který se pobyty odehrávají. Poslední dobou se mě lidé ptají, zda jsme lázně. A to se mi líbí.
Lázně pro Tělo i Duši